Svoboda plynoucí z toho, že se nezrodíme jako zvířata

zdroj

Jednou z našich vzácných svobod je možnost praktikovat Dharmu díky tomu, že jsme se nenarodili jako zvíře, pták, ryba, hmyz atp.

Hladové duchy a pekelné bytosti nevidíme, ale stvoření ze zvířecí říše ano a můžeme se tudíž zabývat zkoumáním jejich života a poznatky využít pro náš život. Existuje opravdu hodně druhů zvířat, ryb, ptáků a hmyzu, ale všichni tito tvorové trpí tím, že jsou hloupí a němí, bláhoví, s myslí neschopnou porozumět čemukoli jinému, než je prosté přežití, i když jsou mnohá další utrpení. Hlavní příčina zrození v říši zvířat, nevědomost, je drží v pasti života bez možnosti volby.

Ti, kteří musejí zabíjet proto, aby přežili, to dělají bez možnosti volby, jejich oběti jsou bezmocné, aby se ubránili zabití. Malá stvoření jsou požírána většími, která jsou zase ulovena zvířaty ještě většími, než jsou sami. Nezáleží na tom, kým jsou, vždy je kolem nepřítel připravený připravit je o život, aby se mohl najíst jejich masa. Údělem dalších zvířat je snášet otrockou práci pro lidské bytosti. Pokud bychom se náhle ocitli ve zvířecím těle, byli bychom z toho vyděšení. Bez ohledu na to, jak těžký lidský úděl máme, je to ve srovnání s lidskou existencí život v čisté zemi. Představte si, že jste slimákem uprostřed cesty po silném dešti nebo že jste se stali kozou běžící uličkou vesnice v jižní Indii, s řezníkem v zádech. Jak byste se cítili?

Pokud se podíváme pod povrch života jakéhokoli zvířete, když vidíme zblízka jak vypadá, vidíme nepředstavitelné utrpení. Jakmile se začnete zabývat tím, jak skutečný zvířecí život vypadá, uvidíte, že je to tak. Obrovská tupost a hloupost nedovolí vyrůst schopnostem, které by jim mohly pomoci osvobodit se z utrpení, kterému musí denně čelit. A, samozřejmě, nemají žádnou schopnost, která by jim umožňovala rozumět Dharmě nebo ji dokonce praktikovat. Některá zvířata žijí mnohem déle než lidé, to však neznamená, že by dosáhla jakéhokoli zmoudření. V Hongkongu žije želva, o které se říká, že je tisíce let stará. Dostal jsem pozvání, abych se na ni podíval, ale nakonec k tomu z nějakého důvodu nikdy nedošlo. Ale i kdybych tu želvu navštívil, stejně si myslím, že bych jí ničemu nenaučil. Byl bych snad schopen vysvětlit jí podstatu štěstí?

Nebo i takový slon, který může žít velice dlouhou dobu, ani ten slon nebude rozumět jedinému slovu. Může se nám zdát, že život našich rozmazlených psů nebo koček je plný klidného odpočinku, že se skládá z pospávání a užívání si jídel, která jsou někdy lepší než ta, co máme my. Pokud si ale myslíme, že je to šťastný život, pak soudíme jen podle vnějšího vzhledu. Pokud bychom skutečně porozuměli mysli našich domácích mazlíčků, viděli bychom, v jaké nevědomosti ve skutečnosti žijí. Například, pokud snědí něco špatného a je jim zle, nemohou nám to říci a my jim tudíž nemůžeme dát správný lék, který by jim pomohl. Naše kočka s námi může žít celý život a každý den ji můžeme učit mantry, ale nebude nikdy schopná vyslovit ani jedinou slabiku. To je proto, že má tělo bezcílně putující, trpící bytosti a mysl, která je neschopná tomuto stavu třeba i jen porozumět.

zdroj

Zvířata jednoduše nemají schopnost k tomu, aby porozuměla, jak se oprostit od utrpení, ve kterém se nalézají, a tak, ačkoli se v jiných ohledech zdají docela chytrá, v nezákladnějších a nejdůležitějších aspektech jsou hloupá. Když to pak vidíme, jsme rádi, že nejsme zvířaty. Ale ve skutečnosti je to právě to, čím můžeme být zítra. My přece netušíme, kdy zemřeme a jaké bude naše příští zrození. Velmi brzy se můžeme ocitnout ve skleněném akváriu plném vody v restauraci, kde jako chutný humr nebo vypasená rybka budeme čekat na to, až si nás nějaký host vybere za svoje jídlo. Brzy se můžeme stát rybou bojující o život na konci vlasce, s ústy propíchnutými háčkem nebo červem, který je zaživa požírán armádou mravenců. Zkrátka nevíme. Kdybychom to věděli, vážili bychom si nejvzácnější ze všech věcí, lidského života.

Chtěli byste se narodit jako zvíře, dokonce třeba i jako domácí mazlíček? Chtěli byste být celí chlupatí, chtěli byste mít za povinnost bojovat s ostatními psy a kočkami z okolí a chtěli byste být v závislosti na svých majitelích, kteří vám dají nebo nedají kousek jídla? Již jsme žili nekonečné množství životů, takže neexistuje zvíře, kterým bychom ještě nebyli. Narodili jsme se jako psi a kočky, nesčetněkrát. Byli jsme opicemi, tygry, krávami a zebrami a také komáry, mnohokrát, opravdu mnohokrát. Dokonce ani vševědoucí Buddha neví, kolikrát jsme se narodili jako šváb nebo komár. To je život v samsáře, nekonečný koloběh z jednoho trpícího těla do druhého.

zdroj

Jako stonožky jsme byli zašlápnuti při přecházení silnice. Když jsme se stali moly, byli jsme rozmáznutí o stěnu. Možná, jsme nejdřív byli rozmáčknuti jako stonožka a hned vzápětí v novém převtělení do těla mola jsme okamžitě byli rozmáčknuti znovu. Ach, jací jsme byli chudáci! Pokaždé, když vidíme hmyz lapený v síti pavouka nebo drobné zvířátko přejeté koly automobilu, je to pro nás vzkaz od těchto zvířat, že jsme byli uchráněni tohoto hrozného osudu tím, že jsme se stali lidmi a že bychom měli raději praktikovat Dharmu a nic než praktikovat Dharmu, protože jinak směřujeme sami sebe do pavoučí sítě nebo pod kola automobilu. Přemýšlení o utrpení zvířat může znamenat začátek přemítání o tom, že z cyklického znovuzrození není úniku, dokud jsme v samsáře. Je to skutečně nesnesitelné a děsivé a musíme soustředit všechny svoje síly k tomu, abychom se z tohoto stavu osvobodili.

Jak skvělé, jak nádherné je, že máme svobodu a schopnost studovat taková velká učení a mít možnost žít v souladu s nimi.

 

Zdroj: FMPT Bulletin, text: Lama Zopa Rinpočhe